Trojstěžňová hvězda Hollywoodu

Dějiny píší občas paradoxní příběhy. K takovým náleží i osudy fregaty HMS Rose, která v době svého vzniku v polovině 18. století zrovna velkou díru do světa neudělala, ale její o dvě stě let mladší replika se stala filmovou hvězdou první velikosti a miláčkem návštěvníků kalifornského Námořního muzea v San Diegu.

Původní trojstěžník Jeho Veličenstva Rose byl postaven v letech 1756-1757 v loděnicích ve východoanglickém přístavním městě Hull jako 20-dělová fregata 6. třídy. Krátce po svém dokončení byl zařazen do stavu Lamanšské flotily a zúčastnil se sedmileté války. Jeho velikost a technické parametry ho však spíše než pro klasickou válečnou službu předurčovaly pro průzkumné úkoly a ještě více pro boj s pašeráky.

Londýnu tehdy leželi nejvíc v žaludku pašeráci ze severoamerických osad, jejichž přičiněním šlo drahé anglické zboží stále hůře na odbyt. V roce 1768 byla proto Rose přičleněna k Severoamerické námořní stanici a v roce 1774 byla pod velením kapitána Jamese Wallace vyslána do Narrangasettského zálivu u Rhode Islandu, aby učinila konec podloudníkům, zásobujících přístav Newport.

Wallace začal v tamních vodách řádit jako černá ruka a během krátké doby se mu skutečně podařilo významně omezit příliv pašovaného zboží. Newport byl tehdy čtvrtým nejbohatším městem v Severní Americe a škody, které mu dokázala způsobit jediná loď Jeho Veličenstva byla pro tamní obchodníky přece jen trochu silný tabák. Z jejich iniciativy a finančních prostředků byla proto postavena na obranu námořních komunikací korveta Providence, jejímž prvním velitelem se stal pozdější slavný americký korzár John Paul Jones. To už vztahy mezi Británií a severoamerickými osadníky začaly doutnat a Providence se stala základem pro vznik Kontinentálního loďstva (Continental Navy), které se později transformovalo v současné US Navy.

Přesto HMS Rose ještě v červenci 1776 sehrála mimořádnou úlohu při vylodění Angličanů v New Yorku, kdy výsadek podporovala palbou svých děl. Následně zamířila proti proudu řeky Hudson a ničila opevnění a osady amerických povstalců. Zúčastnila se rovněž zásobování britské vojenské posádky v Bostonu a svou kariéru nakonec ukončila v roce 1779 v přístavu Savannah. Britové ji tehdy potopili uprostřed úžiny do zdejšího přístavu, čímž znemožnili francouzské eskadře podpořit útok amerických sil ze souše. Savannah tak zůstal v britských rukou až do konce války. Krátce poté byl vrak fregaty Rose zničen během čištění úžiny.

*

Následující léta dala na loď Rose i její osudy zapomenout, dokud se do bádání po prachem zaváté historii nevložil někdejší muzejní ředitel, publicista a autor mnoha historických knih a v neposlední řadě také držitel kapitánského patentu pro řízení velkých historických plachetnic třídy A John Fitzhugh Millar.

Když se Millarovi podařilo v archívech anglického námořního muzea v Greenwichi objevit zachovalé konstrukční nákresy této lodi, okamžitě ho napadlo, vdechnout tomuto plavidlu opět život. Spojil se s věhlasným kanadským stavitelem moderních plachetnic Philipem C. Bolgerem (1927-2009) z Lunenburgu (Nova Scotia) a ještě v roce 1969 byla zahájena stavba lodi, s kterou se hodlal zúčastnit oslav dvoustého výročí vyhlášení americké nezávislosti. Nicméně stavba se kvůli neustálému nedostatku prostředků protahovala a loď nakonec skončila pouze jako muzejní exponát v newportském přístavu. Po deseti letech v roce 1985 už ale začínala povážlivě nabývat havarijního stavu a tehdy se do věci vložil Kay Williams, který loď odkoupil, nechal přemístit do Bridgeportu ve státě Connecticut a kompletně renovovat.

*

O další provoz fregaty  se měla starat Nadace HMS Rose, která se rozhodla loď využívat jednak dílem ve spolupráci s americkou Pobřežní stráží (Coast Guard) jako školní plachetnici pro výcvik nových adeptů námořnických profesí a jednak jako výletní loď s možností zapojení cestujících do praktické služby na palubě lodi.

*

HMS Rose se stala v podstatě průkopníkem v tomto oboru, který v posledních letech zažívá velký boom. Zájemci o plavbu na podobných historických plachetnicích si totiž mohou zakoupit tzv. lodní lístek nejen pro pasivní cestující, ale také třeba pro kadety a vyzkoušet si různě dlouhou přeplavbu v rolích členů posádky (samozřejmě pod odborným dohledem zkušených profesionálů).

*

Ještě v roce 1990 zamířila loď na okružní jízdu po Velkých amerických jezerech a v následujícím roce zamířila na svou první plavbu to teplých vod při pobřeží Floridy. V dalších letech pak podnikala plavby do Karibiku, ale také do Evropy, přičemž věk nadšených účastníků přeplaveb se pohyboval od osmi do osmdesáti let!

*

Nová kapitola v kariéře fregaty Rose nadešla začátkem třetího milénia. V roce 2001 ji totiž odkoupilo hollywoodské studio 20th Century Fox, aby se stala ústřední hrdinkou výpravného velkofilmu Master a Commander : Odvrácená strana světa (Master and Commander: The Far Side of the World). Jako předloha posloužila tvůrcům dvacetidílná sága z pera Patricka O’Briana (1914-2000), líčící vzrušující dobrodružství anglického kapitána a korzára Jacka Aubreye a jeho přítele v osobě irsko-katalánského lékaře Stephena Maturina během napoleonských válek.

Za tím účelem se Rose přesunula do jižní Kalifornie, kde studio nechalo loď důkladně zrekonstruovat a překřtít na HMS Surprise podle jména Aubreyho lodi. Realizací filmu byl pověřen režisér Peter Weir a v hlavní roli Jacka Aubreye se představil skvělý Russell Crowe.

Vznikl film, který se svou líbivostí sice nemůže poměřovat s Piráty  z Karibiku, ale tím spíše osloví skutečné fajnšmekry a milovníky precizní podívané, stavící na realistických kulisách a skutečných korzárských příbězích.

*

Po dokončení filmu se loď stala exponátem Námořního muzea v San Diegu, ale v roce 2010 si zahrála i ve zmíněných Pirátech z Karibiku (jednalo se o zatím poslední díl Pirates of the Caribbean: On Stranger Tides; v české distribuci Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna), kde představovala HMS Providence.

*

HMS Surprise (aka Rose) představuje ukázku klasické lodní architektury 18. století. Její výtlak činí 508 t a délka 54,7 m, šířka 9,8 m a výška 40 m. Plné oplachtění má plochu 1200 m².

*