Požár na nukleárním ledoborci!

(ARKTIDA 2012) Pokud vás zaujala zpráva o úniku radiace na ruském atomovém ledoborci Tajmyr loni na jaře, vězte, že nešlo o jediný šrám na bezpečnostní pověsti provozovatele těchto plavidel Rosatomflotu. A jestli se kauza „Tajmyr“ obešla bez obětí na životech, v případě sesterského ledoborce Vajgač už posádka takové štěstí neměla.

Oheň vypukl v obytné sekci ledoborce Vajgač 14. prosince 2011 v noci ve 22:58, když loď doprovázela nákladní loď Kapitan Danilkin asi 70 mil severně od přístavu Dudinka v Jenisejské zátoce.

Atomový ledoborec Vajgač vznikl jako sesterská loď Tajmyru a původně byl určen pro službu ve Finském zálivu a udržování splavného koridoru do Sankt Petěrburku. Kapitan Danilkin je 174 m dlouhá loď o hrubé prostornosti 18 574 BRT, určená pro kusový a kontejnerový náklad, konstruovaná speciálně pro plavbu v arktických vodách. Byla postavena v roce 1987 jako poslední jednotka třídy SA-15 Super ve finských loděnicích Valmet Oy v Helsinkách a v současné době se pod ruskou vlajkou plaví ještě dvě poslední lodě tohoto typu.

Představitelé Rosatomflotu se později snažili vzbudit dojem, že šlo v podstatě o „prkotinu“ a že nebyl nijak ohrožen jaderný reaktor. Skutečnost však asi nebyla tak jednoduchá. Oheň nabýval rychle na síle a trvalo tři a půl hodiny, než se ho podařilo lokalizovat a další dvě, než se ho – slovy rejdaře – podařilo „neutralizovat“. Jaké hrozbě asi musela posádka čelit, svědčí i smrt 32-letého inženýra 1. třídy Pavla Bažukova a 55-letého měřicího technika Valerije Morozova, zatímco technik Alexander Ševčenko utrpěl vážné popáleniny dýchacích cest a musel být vrtulníkem převezen do Dudinky. K lodi posléze dorazil i místní protipožární oddíl a celý incident se jaly vyšetřovat orgány krasnojarského regionu.

Ruské úřady si s oznámením nehody daly opět  na čas, ale s ohledem na ztráty na životech musely informovat jak úřad World Nuclear Association se sídlem v Londýně, tak média. Rosatomflot současně přislíbil vyplatit pozůstalým rodinám obětí 1 milión rublů (cca 31 tisíc dolarů).

Že se nejednalo o „prkotinu“, svědčí i slova Andreje Zolotkova z murmaňské pobočky norské nadace pro ochranu životního prostředí Bellona, který se netají názorem, že požár na palubě lodi je vždycky velmi nebezpečnou záležitostí a obzvlášť pak u lodi na nukleární pohon. Zolotkov sice uznává, že na ledoborcích je řada bezpečnostních systémů, chránících reaktor před požárem, a posádka tak má možnost v případě akutního nebezpečí reaktor zavřít, nicméně nikdy nelze zcela opomenout rizika spojená s tzv. lidským faktorem a například hrozbou paniky, která by případné záchranné práce mohla výrazně omezit.

Svým způsobem dává Zolotkovovým slovům za pravdu i vyjádření Rosatomflotu, který na základě předběžných šetření nevyloučil v případě požáru na palubě Vajgače „selhání lidského faktoru“. A co se týče celkové bezpečnosti ruských ledoborců na nukleární pohon, je veřejným tajemstvím, že se už řadu let potýkají zejména s netěsností potrubních systémů parních generátorů, které mimo jiné slouží jako ochrana mezi prvním – radioaktivním – oddělením reaktoru a druhým – neradioaktivním. Poprvé byly problémy zjištěny v únoru 2003 (shodou okolností právě u Vajgače) a od té doby jejich četnost stále stoupá. Podle poslední výroční zprávy ruského Úřadu pro nukleární a průmyslový dozor (Rostěchnadzor) se těchto závad na ruských atomových ledoborcích za poslední rok vyskytlo už třináct!

© CESKYKORZAR

Komentáře nejsou povoleny.