(USA 2017) Ve Spojených státech asi nenajdete lépe dochovanou ponorku z 2. světové války, než jakou je USS Pampanito v San Francisku. Jedná se přitom o jednotku, která byla během druhé fáze konfliktu v Tichomoří mimořádně aktivní a úspěšná.
Ponorka Pampanito byla založena v březnu 1943 v loděnicích Portsmouth Navy Yard v Kittery ve státě Maine, na vodu spuštěna v červenci a 6 listopadu 1943 začleněna pod velením poručíka Charlese B. Jacksona do stavu US Navy. Náklady na její stavbu dosáhly 6 miliónů dolarů, přičemž hlavním sponzorem byla paní J. Wolfenderová.
Ponorka se následně přesunula Panamským průplavem do Pacifiku a od března do května 1944 podnikla svou první bojovou misi v oblasti Saipanu a Guamu. Zaznamenala tehdy dva zásahy japonského torpédoborce, nicméně sama utrpěla poškození explozemi hlubiných náloží a musela se uchýlit do doku k opravám.
Na další plavbu se vypravila v červnu. Tentokrát zamířila přímo k japonským ostrovům Kjúšú, Šikoku a Honšú a 23. června jen se štěstím unikla dvěma torpédům japonské ponorky.
Na třetí hlídku zamířila na přelomu srpna a září v rámci tzv. vlčí smečky společně s ponorkami USS Growler a USS Sealion do jihočínského moře. Dne 12. září se jí podařilo potopit japonskou loď Rakuyo Maru (9519 t), která před válkou složila pod vlajkou rejdařství Dollar lines jako SS President Harrison. S jejím zánikem se nicméně pojí jedna z největších tragédií ponorkové války v Pacifiku, neboť loď tehdy převážela 1350 britských a australských válečných zajatců. Menší část vzaly část trosečníků na palubu doprovodná plavidla, nicméně 1155 mužů zahynulo a jen asi 350 zůstalo v záchranných člunech. Nicméně další den se naplnil i jejich osud, když připlula japonská válečná loď a čluny i s trosečníky nemilosrdně rozstřílela!
Během této mise Pampanito potopila ještě tanker Zuiho Maru (5135 t) a poškodila třetí loď. Poté se ještě vrátila na místo zkázy první lodi a podařilo se jí ze záchranných vorů vylovit ještě 73 žijících trosečníků. Přivolala proto na pomoc ještě další tři ponorky USS Sealion, USS Barb a USS Queenfish a společně dopravily muže do bezpečí.
Čtvrtá mise ponorky Pampanito trvala od konce října do konce prosince opět v součinnosti s dalšími ponorkami USS Sea Cat, USS Pipefish a USS Searaven. Tentokrát zamířila opět do jihočínského moře a k pobřeží Formosy (Tchajwan) a podařilo se jí potopit nákladní loď Shinko Maru a poškodit další loď.
Na pátou hlídku se Pampanito vydala na přelomu ledna a února 1945 a poslala při ní ke dnu nákladní loď Engen Maru (6968 t) a smíšenou pasažérsko-nákladní loď Eifuku Maru (3520 t).
Šestou a poslední misi podnikla společně s ponorkami USS Caiman, USS Sealion a USS Ming do oblasti Siamského (Thajského) zálivu, ale cestou potkala jen jednu loď. Po návratu zamířila k opravám do San Franciska, ale když se měla vrátit opět do Pearl Harboru, bylo už po válce. Proto se vrátila do Sanfran a ještě v prosinci 1945 byla převedena do rezervy, v níž setrvala až do roku 1960. Poté ještě dalších jedenáct let sloužila k výcvikovým účelům, aby v listopadu 1975 byla přeměněna na válečný památník a muzeum a v roce 1982 zpřístupněna veřejnosti.
Za svou válečnou službu ponorka USS Pampanito potopila celkem 6 japonských lodí a další čtyři poškodila o celkové tonáži 27 000 t.
V současné době ponorku vlastní, provozuje a ošetřuje Asociace námořních parků San Francisco (San Francisco Maritime National Park Association) a pro zájemce připravuje řadu programů. Na ponorce, zakotvené v sousedství transportní lodi SS Jeremiah O’Brien, je k vidění několik pracovních úseků včetně torpédové komory, strojovny, periskopového stanoviště, stále funkční kabina radistů nebo kuchyně. Z paluby ponorky například působí členové klubu radioamatérů, kteří jsou aktivní každou 2. a 4. sobotu v měsíci na kmitočtech 7.260 a 14.260 MHz (volací znak je NJ6VT-NJVT). V rámci vzdělávacích programů pak asociace umožňuje například organizovaným skupinám dětí a dospělých přespat na 48 palandách v útrobách ponorky.
V roce 1995 si Pampanito zahrála i ve filmu. Jmenovitě se jednalo o hollywoodskou komedii Down Periscope (v českých kinech Periskop nahoru dolů), při němž se však ponorka pohybovala pouze ve vleku, respektive byly použity starší barevné záběry Pampanita pod hladinou. V roce 2016 se ponorka podrobila v suchém doku další obnově a nyní už je opět zpřístupněna veřejnosti.
Text © -FK-
Foto © M. Kuník & archív -CC-