Dovedete si představit, jak filmový Old Shatterhand svírá v objetí partnerku a vášnivě se s ní líbá? A nebo jak je jeho tvář zkřivená zlostí a vztekem? Asi stěží. Jsou prostě role, které vám sice přinesou nesmrtelnou popularitu, ale herecky z vás učiní poněkud jednotvárnou figuru. A přesto právě představitel legendárního „Oldy“ si podobné role zahrál. A dokonce dávno předtím, než se stal bílým bratrem rudého náčelníka.
* Ukázky plakátů k filmu I Pirati della coste
Jak asi každý pochopil, řeč je o americkém herci Lexu Barkerovi. V době, kdy se před kamerou objevoval po boku Pierra Brice alias Vinnetoua, toho o něm u nás nikdo mnoho nevěděl. Přitom se jednalo o jednu z nejpopulárnějších filmových hvězd 50. a 60. let minulého století, jehož filmografie činí úctyhodných 66 filmů (v některých letech – jako 1957 a 1960 – byl obsazen dokonce až do pěti, respektive šesti – v roce 1965 – filmů)!
* Španělská plachetnice Victoria a její kapitán Luis Monterey
Lex Barker (1919-1973) se narodil jako Alexander Crichlow Barker v New Yorku v rodině stavebního podnikatele a později burzovního makléře. Hrál fotbal a na hoboj, maturoval na Philips Exeter Academy a zahájil studium na Princetonské univerzitě. Odtud však k nemalému rozčarování rodičů odešel k divadlu. Objevil se v malých rolích na Brodwayi, ale v únoru 1941 narukoval do US Army. Dotáhl to až na majora a v bojích o Sicílii byl zraněn. Po propuštění z armády zamířil do Hollywoodu, kde se postupně vypracoval přes drobné vedlejší role až ke své první velké slavné roli Tarzana.
* Kapitán Luis Monterey (Lex Barker) s krásnou Isabelle (vlevo) a s jejím strýcem donem Fernandem (Loris Gizzi)
Herecké kariéře charismatického Lexe Barkera dominují v podstatě tři období, tři geograficky a jazykové odlišné teritoria a tři různé podoby dobrodužného žánru. První časový úsek jeho kariéry spadá do přelomu 40. a 50. let, kdy v Americe točil novou sérii pěti filmů o Tarzanovi.
Rozvinout plachty a vzhůru na moře
V polovině 50. let se pro postupný nedostatek rolí v Hollywoodu přesunul do Evropy a v Itálii se brzy zapsal do povědomí diváků jako neohrožený Tremal Naik ze zfilmovaných románů Emilia Salgariho. A v 60. letech přijal nabídku ze Západního Německa, kde se dočkal legendárních rolí ve filmech podle románů Karla Maye. Nicméně to už byl i v Evropě slavnou hvězdou, k níž mu dopomohly mimo jiné kostýmní filmy s pirátskou tematikou.
*
Dělmistr hlásí kapitánovi, že výzbroj je náležitě ošetřena, zatímco bocman jen horko těžko skrývá nelibost nad dechem mužstva
Byly to v podstatě filmy s Barkerem, které v Evropě odstartovaly novou éru korzárských filmů. V Itálii tehdy v tomto žánru dominoval režisér Domenico Paolella (1915-2002). Zručný a zkušený filmař měl cit pro volbu dějově a zápletkově dostatečně nosných příběhů a šťastnou ruku při výběru kvalitních herců. Horší to bylo s výpravou. Kostýmy měly sice dobový šmrnc, nicméně lokace už představovaly problém a lodě byly naprostá zoufalost. Na obhajobu Paolelly je však třeba dodat, že Italové měli na rozdíl od Hollywoodu (ale i třeba od Francouzů) problémy s historicky věrohodnými plavidly i v pozdějších letech (jako třeba ve filmu Černý korzár).
*
Prvním pirátským filmem italské provenience, kde se Lex Barker představil, byl snímek Capitan Fuoco z roku 1958. O rok později následovala role Enrika di Ventimiglia ve filmu Il figlio del corsaro (Son of the Red Corsair) a slavného berberského korzára Draguta ve filmu La scimitarra del Saraceno (The Pirate and the Slave Girl). A na přelomu let 1960-1961 si zahrál hlavní role ve filmech I pirati della costa (Pirates of the Coast), Robin Hood e i pirati (Robin Hood and the Pirates) a Il segreto dello sparviero nero (The Secret of the Black Falcon).
*
Zachráněné trosečnice nejsou zdaleka tak nevinné, jak se na první pohled tváří…
SYNOPSE:
Film I pirati della costa se odehrává koncem 16. století a pracuje s příznačně nedobrovolnou „bloodovskou“ proměnou čestného muže – v tomto případě španělského kapitána Luise Montereye – v bukanýra. Ten připlouvá se svou lodí Victoria na Haiti, kde ho vítá guvernér don Fernando a jeho neteř Isabella, kterou pojí s kapitánem více než jen běžné sympatie.
*
Trojstěžník Victoria a piráti z Tortugy
Monterey se chystá naložit zlato a stříbro, které Španělsko potřebuje pro financování války s Anglií. Jenže ne všichni lidé v Karibiku mají zájem, aby poklad opustil jeho vody.
*
Cena za omámení půvaby falešných trosečnic je fatální
Zanedlouho po opuštění Haiti spatří hlídka na moři vor s trosečníky. Monterey vydá pokyn k jejich vylovení a posádka nevěřícným pohledem zírá na skupinu zdánlivě vyčerpaných, ale pohledných „amazonek“. Posádka se chce o děvčata postarat, ale zakrátko se situace obrátí a děvčata se začnou „starat“ o své zachránce. Nečiní tak ale z vděčnosti, jak ostatně napovídá chování zrzky Anny del Peru, která nenápadným pohybem své nožky uvolní bezpečnostní kruh od prachárny.
Proti pirátské přesile a se zvlhlým prachem nemá Victoria nejmenší šanci, což si velitel pirátů Olonese dokáže do slova a do písmene „vychutnat“
Valná část posádky Victorie je za nějakou dobu zcela odrovnána rumem a milostným opojením. O tom, že nejde o náhodu, záhy upozorní zbytek mužů na palubě palba pirátské lodi. Monterey vyběhne na palubu a snaží se organizovat obranu. Mezitím se už piráti pod vedením holohlavého Oloneseho chystají k abordáži.
*
Než by obětoval životy svých námořníků v předem ztraceném boji, kapitán Monterey raději hodí ručník do ringu
Luis Monterey přivolává velitele dělostřelců a chce odrazit útok převahou svých kanónů. V tu chvíli přijde šok a odhalení skutečné role domnělých trosečnic. Prachárna je zalita vodou a stráže podřezány. Mezitím se k Victorii blíží druhá pirátská loď. Monterey pochopí, že nemá šanci a přikáže svinout plachty.
*
Nebyli by to piráti, aby se svého poraženého protivníka nepokusili ponížit a vyprovokovat…
S jejich svinováním se filmový štáb rozhodně nenadřel. Zatímco v takovém hollywoodském blockbusteru Black Swan z roku 1942 se hned v úvodní sekvenci valí na diváka pirátská loď pod napnutými plachtami, ve filmu I pirati della costa se po rybniční hladině plouží jakési náhražky galeon (motorové bárky s nepříliš dovedně zbudovanými nástavbami), jejichž plachty se ani nehnou. Podstatně zajímavější je scéna zajetí kapitána Montereye, která dává nahlédnout i do méně známého výrazového rejstříku Lexe Barkera…
*
Jste-li odsouzeni, je to trpké. Jste-li odsouzeni vinou zrady, je to k vzteku
Podlehnout pirátům a nevystřelit přitom prakticky ani ránu, to je průšvih, z jakého se jako námořní důstojník potažmo velitel lodi nevyhrabete, ani kdyby při vás stáli všichni svatí. Obzvlášť, když vám před soudním tribunálem ať už vědomky či nevědomky přitíží nějaký zdánlivě důvěryhodný – například smrtelně zraněný – svědek a žalobce si na váš účet honí triko.
*
Když se rozbouří živly, je každá ruka, třeba i galejníkova, k záchraně lodi dobrá
Soud nakonec po krátké poradě dospívá k hrdelnímu rozsudku. Nicméně přísedící guvernér se spokojí „pouze“ s degradací a odsouzením na galeje…
*
Kapitán Monterey stejně jako kapitán Blood by mohli vyprávět, jak se stát rychle a snadno psancem
Loď s galejníky rozhodně neskýtá servis hotelového typu. A palubní doktor se o vězně „stará“ jen tím způsobem, že jim zatlačí oči. Situace se však dramaticky změní, když se loď ocitne uprostřed zuřivého orkánu, na který velitel lodi ani jeho posádka zjevně nestačí. Monterey nabídnou svou pomoc, ale řízení lodi využije k tomu, aby se jí zmocnil a kapitána vysadil v šalupě do rozbouřených vln…
*
Galejníci využijí situace, kdy se posádka navzdory bouři věnuje pohřbívání jednoho ze svých členů. Zajímavé na této scéně je, že při záběrech na Montereye a jeho komplice během úsilí dostat loď pod kontrolu, se plavidlo docela věrohodně zmítá, zatímco při „funusu“ se skoro ani nehne…
*
Pro kapitána Bezejmenného vede jediná cesta do Tortugy, kde si tamní pirátští velitelé Olonese a Rock vyměňují názory nad cílem příští expedice
Z kapitána Montereye se stává velitel bukanýrů, jednooký kapitán Bezejmenný. Zamíří k ostrovu Tortuga, jemuž vládne pirát Olonese, který marně přesvědčuje ostatní velitele k útoku na přístav a pevnost Santa Cruz. Bezejmenný se kupodivu postaví na jeho stranu a pomůže tak přesvědčit ostatní posádky k účasti na riskantní operaci. A to navzdory konfliktu kvůli Anně, kterou brání před surovým Olonesem.
*
Obyvatelé Tortugy jsou vůči každému neznámému cizinci ostražití; nicméně kapitán Bezejmenný má pro strach uděláno a nerozhodí ho ani jízlivý Olonese
Piráti se nakonec rozdělí do dvou úderných skupin. Zatímco Olonese a kapitáni Rock, LaMotte a Brook se vylodí na pobřeží a postupují k přístavu po souši, Bezejmenný má se svou lodí zaměstnat obranu pevnosti.
*
Když se Olonesemu nelíbí vystoupení tanečnice Anny, neváhá tasit své pověstné důtky
Pozorný a zcestovalý divák v pobřeží nepochybně pozná jezero Garda s hradem Lazise. Na Gardě se tehdy točily i další pirátské filmy. Nic o to. Jezero je to úžasné, moře opravdu připomíná, prostě jako kulisa ideální. Hrad Lazise však nemá s karibskými pevnostmi pranic společného a navíc záběry na něj jsou dost nešťastné. To už větší potenciál skýtá hrad Scaligero v Sirmione s jeho obvodovými vodními kanály a středověkým přístavištěm. Stylová by byla i pevnost Pesciera, ale ta byla v době natáčení ještě plná vojáků. Ještě hůř však působí výběr lokace pro Tortugu. Kotviště s rákosím, připomínajícím spíše rybníky Šeberák nebo Mácháč, mrzí o to víc, že Garda skýtá spoustu úžasných míst, od skalnatých útesů po písečné pláže, kde by atmosféru Karibiku nebyl až tak velký problém navodit. To v takovém městečku Limone by se i dnes daly točit naprosto věrohodné záběry jako z Cartageny nebo Maracaiba, a což teprve v roce 1960.
*
Zatímco nad přístavem Santa Cruz vybuchuje ohňostroj, z moře se tiše blíží pirátské nebezpečí
Zatímco Bezejmenný ostřeluje hradby Santa Cruz z moře, Olonesovi piráti se postupně zmocní hradu, kde si španělská smetánka užívá ohňostroje netušíc, že nepřítel rozlamuje brány. Jakmile je odpor potlačen, piráti si rozeberou dámy, aby si užili. Jednou z nich je i Isabella, kterou si vyhlédne sám Olonese. Nicméně nečekaná Olonesova hádka s kapitánem Rockem ji na čas zachrání před hrozivým osudem.
*
Kapitán Bezejmenný a jeho muži drží v šachu přístavní vojáky a Olonese se svými kumpány „gratuluje“ guvernérovi Santa Cruz k porážce
Divácký potenciál filmu se opírá mimo jiné o herecké výkony hlavních aktérů. Zatímco guvernéra dona Fernanda ztvárnil zkušený Loris Gizzi, Oloneseho si střihl typický představitel zlounů Livio Lorenzon. Byly to časy, kdy holohlavci byly ztělesněním prohnanosti a padoušství a Lorenzon si zahrál Barkerova protivníka i v dalších filmech. Filmoví fandové pak v rozkošné Estelle Blain nepochybně poznají madam de Montespan z filmu Angelika a král.
*
Loď kapitána Bezejmenného začínají po přesné palbě pevnostních děl spalovat plameny a se španělskými vojáky v patách to rozhodně nevypadá na šťastný konec
Jediný, kdo se nemůže těšit z kořisti, je Bezejmenný. Pod palbou pevnostních dělo se jeho loď ocitá v plamenech a piráti hledají útočiště na břehu. Jejich podíl na kořisti nikoho nezajímá a Olonese doufá, že se s Bezejmenným už nepotká…
*
Olonese si chce užít se svou kořistí a netuší, že odepsaný kapitán Bezejmenný se nehodlá vzdát svého podílu na kořisti
Na Tortuze mezitím piráti slaví a dělí se o kořist. Opilý Olonese se znovu sápe po Isabelle, když v tom se ve dveřích krčmy nečekaně objeví s úsměvem na rtech Bezejmenný. Podivuje se, že na něj a jeho posádku piráti jaksi pozapomněli s podílem na kořisti, ale ještě více ho zajímá Isabella. Ta ho i přes černou pásku přes oko okamžitě poznává, ale současně je šokována, v jakéže společnosti ho to potkává. Nicméně snaží se ze svých rozporuplných pocitů nedat nic najevo. Bezejmenný si chce z podílu na kořisti vzít právě ji, ale musí kvůli tomu svést s Olonesem souboj. Nejprve na kordy, pak na nože a nakonec na pěsti…
*
Kapitán Bezejmenný alias Monterey nechce riskovat bezpečnost Isabelly na ostrově plném pirátů a dopomůže jí k jeho opuštění. Olonese se na oko usmíří s Bezejmenným, ale ve skutečnosti má za lubem ďábelský plán
Po rvačce může Bezejmenný alias kapitán Monterey konečně sevřít v milostném objetí svou lásku, zatímco Olonese ze vzteku zmrská důtkami nešťastnou Annu… Bezejmenný mezitím v doprovodu několika svých věrných pomůže Isabelle do člunu, aby se dostala domů. Přitom ho sleduje Anna, ale tentokrát ho nezradí.
*
Zatímco k Tortuze se blíží po zuby ozbrojená eskadra pod velením samotného dona Fernanda, Anna se od Isabele dozvídá tajemství Olonesovy zrady. Pirát je však ve střehu…
Na Tortuze se krátce poté koná porada velitelů, kteří řeší otázku, zda pokračovat v boji proti Španělům. Bezejmenný jim však připomene, že řadě z nich koluje v žilách právě španělská krev a snaží se je přesvědčit, že jejich společným nepřítelem by měla být spíše Anglie. Zdá se, že mu piráti jsou ochotni uvěřit a Olonese se jako vrchní velitel Turtugy vypraví vyjednat s donem Fernandem mír, omilostnění pirátů a spojenectví.
*
Těžce zraněná Anna se dostane ke břehům Tortugy ve chvíli, kdy její nic netušící obyvatelé hodlají vyvěsit na počest Španělů vlajku
Guvernér je zprvu příjezdem Oloneseho šokován, nicméně brzy oba začnou kout společný komplot. Don Fernando Olonesemu vyzradí pravou totožnost Bezejmenného a ten na oplátku, že ponechá Tortugu napospas španělské eskadře, žádá guvernéra za odměnu jeho neteř.
*
Jaké je jejich překvapení, když lodě zahájí drtivé ostřelování
Po návratu na Tortugu rozdává Olonese jednotlivým velitelům nové korzárské glejty, které jim umožní operovat pod ochranou španělské koruny. Jedinou výjimkou, pro kterou glejt nemá, je Monterey. Krátce nato korzáři opouštějí ostrov, aby napadli Angličany. Olonese však Montereye ujišťuje, že mu guvernér určitě předá pověření osobně, neboť se spolu se svou eskadrou chystá „navštívit“ Tortugu.
*
Don Fernando je systematickou devastací Tortugy nadmíru spokojen
Na palubě Olonesovy lodi se mezitím setká Anna s Isabele. Po menší výměně názorů svěří Isabella Anně tajemství komplotu, který spolu upekli její strýc a Olonese. Anna chce Olonesovu zradu svěřit námořníkům, ale pirát je rychlejší, probodne dívku a její tělo hodí přes palubu.
*
Pod palbou děl se doupě pirátů mění v planoucí trosky
Těžce zraněnou Annu vyplaví moře na břehu tortury a dívka ještě před svou smrtí stačí svěřit Montereyemu strašné tajemství. To už však nad Tortugou zní španělská kanonáda a pirátské útočiště se ocitá v plamenech.
*
Ve chvíli, kdy se už zdá, že o bitvě je rozhodnuto, podniknou piráti nečekaný protiúder
Montereyeovi muži se v čele se svým velitele v poslední zoufale snaze noří do vln a směřují k někdejší Luisově lodi Victoria, odkud nyní vydává rozkazy don Fernando. Pirátům se podaří vylézt na loď a v boji muže proti muži se plavidla nakonec zmocní. Guvernér věren své proradnosti se i po kapitulaci své posádky pokusí Montereye zabít, ale piráti jsou rychlejší. Nicméně ještě před svou smrtí (zasažen hákovací kotvou!) stačí Luisovi vyzradit, jaký osud připravil své neteři…
*
Piráti vedeni Montereyem ovládnou jeho někdejší loď Victorii a don Fernando si je vědom, že s jeho proradnou hrou je konec…
Kapitán Monterey nechává rozvinout plachty a vydává se svést poslední boj na cestě za svou láskou a očištěním své cti a jména…