Čeští korzáři mírí do Karibiku

Čeští korzáři míří do Karibiku

Se jmény korzárů si snad každý milovník dobrodružství a romantiky spojí Francouze, Angličany a pak možná ještě nějaké další přímořské národy, ale aby se pod korzárskou vlajkou plavili na vlnách moří a oceánů roduvěrní krajané? A přece tomu tak bylo a je.

Ten minulý čas platí pro muže jménem Augustin Heřman, který se narodil v roce bitvy na Bílé Hoře ve Mšeně. Třicetiletá válka ho však vyhnala do Nizozemí a odtud dál na moře.

Na jaře 1644 vyrazil dokonce přes velkou louži do tehdejšího Nového Amsterdamu (dnešní New York). Jeho hlavním obchodním artiklem se stal tabák a indigo a v roce 1670 si udělal jméno i jako vynikající kartograf, když pro Cecila Calverta, lorda z Baltimore, zhotovil mimořádně kvalitní mapu Virginie a Marylandu. Její součástí je přitom i jeho portrét s nápisem, dokládajícím jeho původ – Augustine Herman Bohemian. Čtenáři korzárských publikací z nakladatelství CeskyCestovatel.cz pak zajisté vědí, že lukrativním byznysem oněch časů bylo i korzárství, takže není divu, že se k němu uchyloval i tento český rodák, a to za pomoci brigy La Grace.

A skrze La Grace se dostáváme do nejžhavější současnosti, k novodobým českým „korzárům“. Heřmanovi současní spolurodáci v čele s Josefem Dvorským (40) a jeho přáteli se totiž na prahu 21. století rozhodli postavit věrnou repliku brigy podle plánů, které v roce 1768 publikoval v knize Architektura navalis mercatoria švédský admirál a lodní architekt Fredrik Henrik af Chapman. Nároky na stavbu lodí se však od 18. století přece jen změnily, takže kromě dobových plánů bylo zapotřebí vytvořit ještě 3D model a od něj pak odvinout jednotlivé detailní plány. Chybět nesměl samozřejmě ani důkladný propočet stability a dalších nautických charakteristik. A jak probíhala vlastní stavba? Dejme slovo samotným tvůrcům projektu La Grace:

„Loď jsme začali stavět na konci roku 2008 v profesionální loděnici v egyptském Suezu. Hlavním důvodem pro výběr místa stavby byla skutečnost, že zde všechny lodě stále staví tradičním způsobem. Pokud přivřete oči nad tričky s reklamními nápisy, které nosí místní dělníci, máte dojem, že jste v 18. století. Místní tesaři mnohokrát dokázali, že se dřevem dokáží neuvěřitelné věci s naprostým minimem nástrojů. Avšak naučit je něco nového se ukázalo jako nemožné.

Slovo novinka je na seznamu neslušných slov. Podobně jako v 18. století musel být vyroben model, aby podle něj byla loď postavena.V Egyptě je také díky Suezskému průplavu snadno dostupné kvalitní dřevo ze Skandinávie, jenž bylo ve zlatém věku plachet nejoblíbenějším a nejobvyklejším stavebním materiálem. Kýl a žebra lodi jsou však z extrémně tvrdého a odolného dřeva kafrovníku a moruše.

Následující rok byl převážně ve znamení 21. století. Loď dostala motor, generátor, rozvody vody, elektřiny. Většinu práce přitom opět odvedli čeští odborníci a dobrovolníci. La Grace byla slavnostně spuštěna na vodu 5. 12. 2010 po necelých 2 letech stavby.“

Dokončení lodi se přitom neobešlo bez dobrodružství. Poté, co byla loď spuštěna na vodu a podnikla několik zkušebních plaveb, vypukly v Egyptě nepokoje. Když se loď podařilo ukotvit v relativně bezpečném přístavu, vrátil se kapitán Dvorský do Česka a teprve na jaře se s posádkou vrátil a zamířil do Athén, kde byla loď slavnostně pokřtěna.

Jak je dnes už ve světě replik starých plachetnic dobrým zvykem, neplaví se tyto lodě jen kvůli požitkům svých tvůrců, ale nabízejí úžasné zážitky i dalším milovníkům moří a oceánů. Autor tohoto příspěvku měl počátkem 90. let minulého století možnost navštívit v amsterdamském přístavu palubu repliky anglické fregaty HMS Rose z 18. století, plavící se tehdy mezi Severní Amerikou a Evropou, a která jako jedna z prvních svého druhu brala na palubu nejen pasivní, ale především aktivní cestující, kteří si v roli plavčíků-kadetů mohli za poplatek osahat romantiku námořnického řemesla. Mimochodem – v roce 2001 loď, postavenou v roce 1970, získalo hollywoodské filmové studio 20th Century Fox a svěřilo jí hlavní roli ve filmu Master a Commander. Loď tehdy obdržela nové jméno HMS Surprise a to jí zůstalo i poté, co ji získalo námořní muzeum San Diegu. Zde byla loď zrekonstruována a v roce 2007 si zahrála ve filmu Piráti z Karibiku.

I proto se posádka nemusí omlouvat, že kvůli zajištění potřebného rozpočtu pro provoz La Grace hodlá loď využívat na komerční bázi. Jak je zvykem v případě již zmíněné lodi HMS Rose alias HMS Surprise a nebo repliky válečného škuneru Sultana, není to nic neobvyklého, naopak to je další příležitost, jak si i v dnešní době supermoderních technologií osahat obdivuhodné dovednosti našich předků.

Technické parametry brigy La Grace:

  • Délka mezi vazy – 23,8 m
  • Celková délka – 32,3 m
  • Šířka – 6,06 m
  • Ponor – 2,8 m
  • Výtlak – 125 t
  • Výška stěžňů nad hladinou – 25 m
  • Plocha plachet – 364 m2
  • Pomocná pohonná jednotka – motor MAN D 2866 TE o výkonu 375 HP
  • Obsah nádrže na naftu – 4 t
  • Obsah nádrže na vodu – 6 t
  • Max. posádka – 37 osob

Vzhledem k tomu, že loď by měla poskytovat především zážitky a nikoli provozovat skutečné korzárské řemeslo, jsou tomuto účelu uzpůsobeny i její vnitřní prostory, které poskytují přece jen o poznání větší komfort než plavidla z éry Jeana Barta či Roberta Surcoufa. Proto také technickým vybavením a zázemím odpovídá dnešním bezpečnostním normám. Například původní La Grace byla dvoupalubová, přičemž výška jedné paluby byla 155 cm. To by dnešním lidem nevyhovovalo, a proto má plachetnice obytnou kajutu pouze v jediném podlaží a tím pádem s vyšším stropem.

A jak vypadá program a ceník brigy La Grace? Kupodivu nezáleží ani tak na délce trasy jako na lokalitě. A tak zatímco při čtyřtýdenní přeplavbě Atlantiku přijde kajuta na 45 tisíc Kč a pozice kadeta na 18 tisíc Kč, třítýdenní křižování Karibikem mezi ostrovy Martinique, Guadeloupe, Montserrat a St. Martin přija na 20 800 za kadeta a 72 000 za kajutu. Existuje však i levnější varianta týdenní plavby po Kanárských ostrovech, kde se za kadeta vybírá 8000 Kč a za kajutu 28 000 Kč.

P.S.

V těchto dnech se redakci CeskyCestovatel.cz podařilo s brigou La Grace a jejím kapitánem navázat kontakt a věříme, že vám z plaveb této nádherné lodi přineseme v budoucnu další postřehy slovem i obrazem.

Text: -CC-
Foto: LaGrace.cz

 

Komentáře nejsou povoleny.