Bengál po bengálsku

(INDICKÝ OCEÁN 2013) Pokud vás někdy napadla otázka, co vlastně obnáší takový „bengál“, aniž byste měli na mysli dunění sousedovic repráků a nebo silvestrovské petardy, pak si dopřejte výlet do oblasti Bengálského zálivu v období monzunových dešťů. Tehdy je zdejší oblast bičována nejen provazci vody, ale také cyklóny (obdoba amerických hurikánů), které si i s obřími tankery pohrávají jako s nějakými skořápkami.

*

Cyklón Thane, zachycený družicí NOAA nad Bengálským zálivem v roce 2011

A tak zatímco ve třetí říjnové dekádě 2012 zasáhl východoamerické pobřeží včetně New Yorku ničivý hurikán Sandy, jen o týden později zasáhl mohutný tropický cyklón Nilam jihovýchodní oblast indického subkontinentu (jednalo se především o pobřeží federálního státu Tamil Nadu) a ostrov Srí Lanka.

Bouře dosahovala rychlosti 75 km/h a pobřeží zalévaly 1,5 m vysoké vlny. Do indického vnitrozemí bylo nutné evakuovat 150 tisíc lidí, zatímco na Srí Lance se muselo uchýlit do bezpečí více než 4,5 tisíce osob. V přístavu Chennai (Madras) pak musely být přerušeny veškeré nakládací a vykládací operace a na třiadvacet lodí bylo nutné co nejrychleji přemístit do bezpečnějších vod.

*

Cyklón Nilam na družicovém snímku z 27. října 2012 a převrácený záchranný člun z lodi Pratibha Cauvery

Mimořádně dramatické chvíle však čekaly na indický tanker Pratibha Cauvery, který cyklón zastihl jižně od Chennai a hravě ho „umístil“ na mělčinu. Loď měla prázdné tanky, co nepochybně zabránilo ekologickým škodám, nicméně rozbouřené živly neměly valného pochopení pro snahu posádky spasit holé životy.

*

Dramatický transport námořníků z lodi Pratibha Cauvery

Tanker Pratibha Cauvery byl postaven v roce 1981 v japonských loděnicích Minaminippon v Usuki. Při délce 174 m a šířce 26 m činila jeho hrubá prostornost 16 949 BRT (28 793 DWT) a jeho posádku tvořilo 37 mužů. V době popisovaných události bylo jejím provozovatelem rejdařství Pratibha Shipping Company se sídlem v Bombaji.

*

Nicméně okolnosti ztroskotání lodi Pratibha Cauvery jsou poučné hned z několika důvodů. Jak ukázalo dosavadní šetření, podobně jako v celé řadě podobných případů i v tomto došlo k závažnému selhání lidského faktoru. Dílem se tak stalo zřejmě na straně orgánů přístavu Chennai, ale v ještě větší míře zcela zjevně na straně kapitána lodi.

*

Cyklón v Bengálském zálivu na rytině z 19. století (vlevo) a detail vrtulníku indického námořnictva s jedním z námořníků z lodi Pratibha Cauvery (vpravo)

Ve chvíli, kdy se cyklón blížil k pobřeží, vedl kapitán lodi poněkud vzrušenou debatu s přístavními úřady, které mu bránily zakotvit v přístavu a nutily ho setrvat na otevřeném moři. Kapitán se nakonec rozhodl zakotvit na vnějším kotvišti blízko pláže. Když se 31. října přiblížil cyklón Nilam, přístavní úředníci vyzvali kapitána, aby zamířil na východ nebo na sever a vzdálil se od pobřeží, kde mu hrozilo najetí na mělčinu. Nicméně když loď v 11:00 zvedla kotvy a pokusila se dostat na otevřené moře, při rychlosti 5 uzlů to nebyla schopná zvládnout a kapitán vydal pokyn znovu hodit kotvy. Ty však loď neudržely a vlny loď přibližně ve 14:20 místního času natlačily na mělčinu u Besant Nagar.

*

V létě mírumilovná pláž Besant Negar se posledního října 2012 stala svědkem boje indického tankeru s rozbouřenými živly

V tu chvíli zřejmě vypukla na lodi panika, kterou se kapitánovi nepodařilo zvládnout. Namísto toho žádal přístavní úřady o okamžitou evakuaci, což bylo odmítnuto s tím, že povětrnostní podmínky takovou akci neumožňují a ať se pokusí využít vlastní záchranné čluny. Za stávajících okolností nikoli rada „nad zlato“, ale „nad životy“. Záchranný člun s dvaadvaceti muži na palubě se okamžitě po spuštění do vln převrhl a ve vlnách našlo smrt šest mužů (další muž zahynul za nevyjasněných okolností). Zbývající se dostali na břeh s pomocí záchranářů a nebo rybářů. Největší štěstí měli nakonec námořníci, kteří zůstali na palubě ztroskotané lodi, o které se posléze postaraly vrtulníky indického válečného námořnictva.

© -CK-

 

Komentáře nejsou povoleny.