Anne of the Indies

Hodnocení (IMDb.com):  6,7
 
USA, 1951, 86 min
Původní název: Anne of the Indies
Režie: Jacques Tourneur
Scénář: Arthur Caesar & Philippe Dune podle románu Queen Anne of the Indies od H. R. Sasse
Hudba: Franz Waxman
Kamera: Harry Jackson
Distributor: 20th Century Fox

Hrají:

Jean Petersová (kapitán Anne Providence), Louis Jourdan (kapitán Pierre Francois La Rochelle), Debra Pagetová (Molly La Rochelle), Herbert Marshall (doktor Jameson), Thomas Gomez (pirát Černovous), James Robertson Justice (Red Dougal), Sean McClory (Hackett), Olaf Hytten (kapitán Harris), Holme Herbert (anglický kapitán), Francis Pierot (Harkimer), Byron Nelson (medvědář), Douglas Bennett (zápasník s medvědem), Mario Stiletti (dražitel na trhu s otroky) aj.


Romantika korzárských a pirátských příběhů má pro každou generaci milovníků dobrodružství stejně vzrušující přitažlivost, jako ty o mušketýrech a nebo o kovbojích a indiánech. Není proto divu, že jejich tvorba se line dějinami kinematografie jako jeden nekonečný korálový náhrdelník, kde se – pravda – mezi blyštivými perlami objeví i nějaký ten aušus. Film Anne of the Indies nicméně patří spíše k tem skvostnějším klenotům, byť samozřejmě nikoli bez výhrad.

*

Dnes už pozapomenutý pirátský film patří stále ke klasice žánru. Vlevo jedna z bojových scén, vpravo představitelka titulní role Jean Petersová

Společnost 20th Century Fox se pustila do výroby filmu prakticky deset let po legendárním Pánu sedmi moři (v originále Sea Hawk) konkurenčního studia Warner Bros. Tedy po uplynutí relativně dostatečně dlouhé doby, aby vyvanulo někdejší opojení z dotyčného titulu, aby se objevila nová generace hereckých tváří a aby divák zatoužil po novém dráždidle. Svět měl navíc za sebou šokující prožitky právě skončené 2. světové války a někdejší korzáři „bez bázně a hany“ jako Douglas Fairbanks a nebo Errol Flynn působili najednou nevěrohodně až naivně. Doba si žádala jinou – drsnější – podívanou s jinými – drsnějšími – hrdiny a studio 20th Century Fox se chystalo právě takovou nabídnout.

*

Původní záměrem tvůrců bylo založit filmový příběh na osudech nechvalně proslulé pirátky Anne Bonnyové. Základem pro scénář se měl stát esej Queen Anne of the Indies, který v roce 1946 publikoval v časopise Saturday Evening Post charlestonský autor Herbert Ravenel Sass. Krátce nato byl osloven newyorskými vydavateli a hollywoodskými filmaři, aby pojednání upravil do podoby filmové scénáře. Sass v roce 1948 představil beletristickou podobu příběhu a desetistránkové schéma. U Foxů si tehdy zřejmě uvědomili, že Sass má v ruce pozoruhodný námět, ale není profesionální filmový scénárista, a proto ho nakonec z projektu vynechali a další práci svěřili povolanějším. Tak se stalo, že výsledná podoba filmu nabrala podstatně odlišné rysy od původní předlohy.

*

Angličtí rejdaři odepisují jednu loď za druhou, zatímco Karibiku vládne korzárská plachetnice Sheba Queen bukanýrky Anne Providence

Realizací filmu, jehož rozpočet dosáhl úctyhodné částky 1,5 miliónu dolarů (jen pro srovnání – velkofilm Viva Zapata! s Marlonem Brandem režiséra Elii Kazana stál jen o 350 tisíc víc), byl pověřen mladý francouzský režisér Jacques Tourneur a další Francouz – Louis Jourdan – byl obsazen i do hlavní mužské role. Hollywood se tehdy opětovně otevíral evropským filmovým umělcům, přičemž Tourneur byl synem známého režiséra z předválečných let a ve Spojených státech působil od roku 1939, kde si získal jméno horrorem The Cat People z roku 1942.

Jourdan měl za sebou herecké studium na prestižní École Dramatique a role šarmantních elegánů, dokud podobně jako otec neskončil ve spárech gestapa. Po válce zamířil do Hollywoodu, kde si udělal jméno ve filmu The Paradise Case režiséra Alfreda Hitchcocka. Postupem let se Jourdan vypracoval z rolí milovníků a lamačů dívčích srdcí v neméně úspěšné padouchy, které vyvrcholily postavou Kamala Khana v bondovce Octopussy (1983). V roce 2010 byl za své celoživotní dílo vyznamenán společně se svými filmovými přáteli Sidneyem Poitierem a Kirkem Douglasem Řádem Čestné legie.

Při obsazování rolí ve filmu Anne of the Indies vznikl nakonec největší problém kolem představitelky titulní role. Do ní se původně počítalo se Susan Haywardovou. Studio se ale nakonec rozhodlo tuto zkušenou, ale přece jen už trochu okoukanou star nahradit „mladou krví“ v podobě Jean Petersové.

Petersová přišla do Hollywoodu z Ohia, kde studovala na tamní státní univerzitě. Pod patronací známého fotografa a hereckého agenta Paula Robinsona se dostala pod smlouvu u 20th Century Fox. První velkou roli dostala ve snímku Captain from Castille (1947) a později na sebe upoutala pozornost ještě ve filmech Viva Zapata!, Vicki a nebo Niagara. Přestože brala hereckou profesi nesmírně vážně a bránila se rolím sexuálních nymf, režiséři si ji zhusta vybírali právě do takových postav. Petersová byla blízkou přítelkyni Marilyn Monroe a v roce 1957 opustila Hollywood poté, co se provdala za miliardáře Howarda Hughese. Před kamery se vrátila až po jeho smrti v polovině 70. let.

*

Příběh diváka zavádí kamsi do období kolem roku 1700. Na vlnách Karibiku tehdy řádí bukanýrská loď Sheba Queen (Královna ze Sáby), která má spadeno na anglická obchodní plavidla. Rejdaři jen počítají ztráty a odškrtávají si ze seznamu jména plachetnic a jejich kapitánů.

*

S přemoženým nepřítelem nemá Anne a její bukanýři nejmenší slitování…

Tím, kdo má jejich škody na svědomí však není žádný obyčejný pirát, ale pirátka! Velitelka známá pod jménem Anne Providence, která si dokáže zjednat respekt s mečem v ruce. Sirotek po španělské matce a neznámém anglickém otci přijala nezvyklé příjmení jako hold „Prozřetelnosti“, která jí vdechla život. Annin trpký osud násobí skutečnost, že jejího posledního příbuzného – bratra – zabili Angličané, a proto si na jejich lodích nyní vylévá svou bolest, hněv a touhu po pomstě. S posádkami přemožených lodí přitom nemá slitování. Všechny do jednoho čeká cesta po prkně na dno moře!

*

Přestože jde o film už notně letitý (nejvíce je to znát u ateliérových kulis a dnes už opuštěné zadní projekce), ze scény, která následuje po úvodní bitce, mrazí dodnes. Pravda, takový Tarantino by ji opepřil ještě cosi nějakým tím galonem kečupu, ale i bez něho se nestačíte divit, kde se v té holčině bere taková ledová krutost. Obzvlášť v dnešním světě tzv. korektnosti, kdy žilou můžete pouštět jen jednoznačně identifikovatelným padouchům. A to postarší džentlmenský kapitán anglické lodi, který se před bukanýry snaží se zakrvácenou tváří uchránit alespoň vlajku, rozhodně není.

*

Ta krev na rtech nepochází z bitvy, ale od Annina políčku. V pirátské krčmě u Černé kotvy se schází výkvět karibských pirátů včetně nechvalně proslulého Blackbearda

Výjimku z odsouzených tvoří nakonec jediný muž, i pod zarostlou tváří působící dojmem sympatického mladého kavalíra. V posledním okamžiku před postrčením na prkno se mu podaří Anne přesvědčit, že se jmenuje Pierre a na palubě anglické lodi ocitl jako zajatec. Důvod? Operoval jako kapitán francouzské korzárské lodi Mary O’Brien, která padla do rukou Angličanů.

*

Od tohoto místa se film neubrání některým filmařským klišé, příznačných pro pirátské a vůbec dobrodružné filmy, obzvlášť pak hollywoodské provenience. Hlavní hrdina či hrdinka prostě musí dostat po bok pohledného partnera či partnerku, do níž (nebo něhož) se dříve či později beznadějně zamiluje. Nicméně ke cti tvůrců budiž řečeno, že na rozdíl od jiných snímků tohoto typu si tvůrci dokázali pohrát s překvapivými zvraty a zápletkami, které působí jako účinná brzda před sklouznutím k prostoduchosti.

*

Z místa posledního přepadu loď zamíří do pirátského útočiště v Nassau. Cestou si přitom bukanýři dělí poklady a Anne vybídne Pierra, aby si taky něco vybral. Ten si kupodivu volí nádherné zlatem vyšívané šaty, zatímco Anne sáhne po svém zažitém způsobu po kvalitním rapíru.

*

Blackbeard se marně snaží upamatovat, kde tohoto muže už potkal; o pár minut později otestuje šermířské dovednosti své „kmotřenky“ a nad ránem si Pierre vyzkouší, co na bukanýrské lodi obnáší pozdní návrat na palubu

V pirátské krčmě v Nassau všichni vítají Anne a zajímají se o její poslední misi. Pierre se v pirátské společnosti cítí nesvůj, obzvlášť, když Annin pirátský „kmotr“ Černovous (Blackbeard) maně pátrá v paměti, kde tohoto mladíka už viděl. Nakonec však převáží jeho zájem o úspěchy jeho „holčičky“, s níž si před aplaudujícím obecenstvem ochotně zašermuje, aby ji trochu poškádlil.

*

Hluboko uprostřed noci se na Sheba Queen vrací Pierre. Netuší, že Anne a její oddaný jednooký skotský bocman Red Dougal jsou ve střehu. Když Pierre odmítně odpovědět, kam zmizel a kde se zdržoval, dá ho Anne vsadit do želez a na druhý den přivázaného ke stěžni nemilosrdně zbičovat. Teprve na přímluvu lodního doktora Jamesona nechá Pierra rozvázat a dokonce ošetřit.

*

Anne a doktor Jameson nad velice „zajímavým“ útržkem mapy a Sheba Queen během oprav

Při té příležitosti však doktor u Pierra objeví zajímavý útržek mapy. Karibské piráty a bukanýry tou dobou už nějaký čas dráždí tajemství tzv. Morganova pokladu. Největší pirát všech dob je sice už hezkých pár let po smrti, nicméně pověst o obrovském množství zlata a drahokamů, ukrytým kdesi v Karibiku, nedává nikomu spát. A nyní to vypadá, že Anne se dostal do ruky útržek mapy, který byl vést k tomuto bohatství.

*

Kdo si nenechal ujít vynikající a ve své době nedoceněný pirátský film Ostrov hrdlořezů, tady má další příklad, odkud režisér Renny Harlin a jeho spolupracovníci čerpali inspiraci.

*

Problém spočívá v malé drobnosti – mapa není celá. A samozřejmě chybí ta nejdůležitější část. Pierre se však přizná, že ví, kde ji hledat a dokonce se nabídne, že ji od jejího držitele vyzvedne. Celá věc má drobný háček – dotyčný člověk se nachází v přístavu Port Royal na ostrově Jamajka, ovládaném Angličany.

*

Anne a Pierre si jsou stále bližší, ale pozor! Loď na obzoru a s ní i nečekané nepříjemnosti v osobě piráta Černovouse…

Anne se rozhodne vsadit všechno na jednu kartu a uposlechnout Pierra. Nicméně cestou se zdrží u malého ostrova kvůli opravám lodi. Tady Anne podlehne kouzlu šatů, které se Pierre vybral z kořisti z anglické plachetnice, a otevřeně dá najevo své sympatie vůči Pierrovi.

*

Uprostřed oprav se na ostrově objeví Černovous a konečně si vybaví odkud zná Pierra. Sdělí Anne, že to není žádný korzár, ale námořní poručík Pierre Francois La Rochelle. A podle jeho slov zabil nejen spoustu pirátů, ale také Annina bratra…

*

Pierra se brání Černovousově obvinění zapřísahá se, že Annina bratra nezabil. Naopak, byl propuštěn ze služby u námořnictva kvůli odmítnutí plnit nesmyslné rozkazy, a proto se stal korzárem.

*

Sheba Queen míří pod rouškou tmy k jamajským břehům, kde se guvernér oddává karbanu a Pierrovy starosti jsou mu více než ukradené. Nicméně Pierre nalezne nečekaně spřízněnou duši v osobě anglického kapitána

Anne nakonec Pierrovi uvěří, obzvlášť když ho bezbranného napadne Černovous. Anne se svému „kmotrovi“ neohroženě postaví se šavlí v ruce a Černovous musí nakonec ostrov opustit. Mezi ním a Anne je však nyní vykopána válečná sekyra a Černovous hrozí, že si to nenechá líbit.

*

V noci se Sheba Queen přiblíží k Jamajce a Red Dougal ho dopraví v člunu na břeh. Pierre se však před Angličany vůbec neskrývá, ale naopak bez rozpaků vstoupí do důstojnického klubu, kde ho vítají překvapivé, ale nijak znepokojené hlasy. Pierre navíc rychle míří do patra, kde mu opadá do náruče zprvu šokovaná, ale vzápětí neuvěřitelně šťastná manželka Molly.

*

Sheba Queen míří na trh otroků do Maracaiba, aby zde „zpeněžila“ půvabnou kořist…

Nicméně Red Dougal záhy zjistí, jak se věci mají a rychle se vrací na loď, aby varoval svou velitelku. Loď okamžitě napíná plachty a jen taktak mizí před blížící se anglickou lodí. Ještě předtím se však Anne podaří unést Molly a nechat roztrpčený vzkaz Pierrovi.

*

Na obzoru se objevuje Pierrova loď Molly O’Brien, ale rafinovaná lest bukanýrské velitelky mu brání ve střelbě…

Pierre je rozhodnut Molly zachránit, nicméně naráží na problém, že nemá vlastní loď. A jamajského guvernéra více než jeho stesky zajímají karty a peníze v banku. Teprve s pomocí spřízněného anglického kapitána Pierre loď získá a zamíří po stopách Anne.

*

Smrtící kanonáda bukanýrské plachetnice drtí stěžně Molly O‘ Brien, jejíž osud je zakrátko zpečetěn…

Ta mezitím zamíří do Maracaiba, kde chce na trhu s otroky nabídnout Molly k prodeji. Cestou ji nechá obléknout ony zlaté šaty, které zřejmě Pierre vybral pro ni. V Maracaibu Anne oslovuje zájemce o vnadné tělo Molly a když se do věci vloží znechucený doktor Jameson, Anne ho nemilosrdně sejme šavlí. Jenže než stačí vyvolávač vůbec vyřknout vyvolávací cenu, na obzoru se objeví plachty Pierrovy lodi. Vyvolávač odmítně v dražbě Molly pokračovat a Anne se tedy rozhodne zkřížit s Pierrem zbraně. Vrací se na loď s Molly i se zakrváceným doktorem a dává rozvinout plachty.

*

Za zradu smrt. Anne se rozhodne odsoudit Pierra a jeho manželku k pomalé smrti žízní. Doktor Jameson však pomůže Anne na cestě k odpuštění a ta se rozhodne svůj ropzsudek změnit. Jenže na obzoru se objevují  povědomé rudé  plachty…

Anne se podobně jako už mnohokrát předtím projev jako pěkně nemilosrdná bestie. Nechá totiž Molly připoutat ke kobylici, takže Pierre, pokud ji nechce palbou svých děl zabít, nemůže střílet. Zato střílet může Anne. Také toho plně využívá a smrtonosnou palbou posílá Pierrovu loď ke dnu. Když pak z mořských vln vyloví jejího kapitána, rozhodne se ho spolu s Molly vysadit na opuštěném ostrůvku uprostřed Karibiku, aby se na jeho bezlesém břehu usmažili horkem…

*

Na hlavním stěžni se třepotá Černovousova vlajka a Anne se musí opět chopit šavle

Námořní bitevní scény – celkem tři – jsou natočeny s patřičným citem a  přesvědčivostí  a přestože postrádají více detailních soubojů, milovníci námořních přestřelek a abordáží si určitě přijdou na své.

*

Bukanýrská velitelka se pouští do boje, který však může mít pouze jediného vítěze…

Cestou a během rozmluvy s doktorem však Anne pojme lítost s osudem odsouzenců. Rozhodne se vrátit a poskytnout jim člun a zásoby k cestě do civilizace. Jenže zatímco doktor ošetřuje Molly, na obzoru se objeví Černovous. Anne se rozhodne mu postavit a svést s jeho podstatně silnější lodí v podstatě sebevražedný boj…

©-CK-

Komentáře nejsou povoleny.